Trávníky

Poznávací okruh

Lidová architektura

Chrám svatého Jakuba Většího

Kostelní vršek Nejranější zmínky o tomto kostele spadají do roku 1316. Kostel byl v té době dřevěný. V náročných obdobích válek v polovině 15. století (30letá válka, vpády Švédů r. 1643 aj.) byl několikrát vypálen, ale následně vždy obnoven a vybudován opět ke shromažďování věřících a slavení liturgie. Teprve po uklidnění pustošících bouří roku 1649 byl postaven chrám kamenný, bez fundace, nesvěcený a filiální k Nábzí. Neměl vlastního faráře ani farní dům. Až v 18. století, kdy převzal majorát hruborohozeckého panství Albrecht Maxmilián Des Fours, se Brodu dostalo vlastní fary se stálým knězem.
Za patronátu Albrechtova syna, hraběte Karla Josefa Des Fours, byl roku 1761 farní kostel z potřeby stále se zvětšující farnosti rozšířen o zvonici. V této době byl také vytesán latinský nápis nad hlavním vchodem: AeDes ConseCrata eXtat aLtIssIMO - posvěcená budova pne se k výšinám. FaraNad portálem byl umístěn plastický dvouznak, defourský s korintským sloupem. Vnitřek kostela je zdoben nástropní malbou v presbytáři znázorňující svatou rodinu v člunu na moři. V roce 1932 - 33 byl zřízen a vysvěcen moderní oltář z červeného sliveneckého mramoru a skla, zdobený kozákovskými ušlechtilými kameny. Oltář navrhnul arch. K. Klenka a práci provedli profesoři a žáci místní sklářské školy. Nad svatostánkem dominuje zlacená socha patrona kostela sv. Jakuba od akademického sochaře D. Pešana. Malba v kostelní lodi s tématem stětí sv. Jakuba dle originálu význačného malíře J. Fuhricha byla bohužel zničena při požáru v kostele r. 1990. Rovněž byl zcela zničen barokní oltář umístěný v rohu lodi, komponován k ústřední zasklené skříni. V ní byla umístěna gotická milostná socha Piety (sedící Matka Boží se zmučeným Kristem na klíně) z 15. století, nejcennější brodská umělecká památka.
Zvonice V současné době je na jejím místě sádrová kopie. Kazatelna v severním rohu lodi byla pořízena roku 1781. Před ní je umístěna cínová křtitelnice z roku 1761. Pozdější jsou obrazy křížové cesty (r. 1828). Farní kostel byl povýšen na děkanský kardinálem ThDr. Štěpánem Trochtou, biskupem litoměřickým v roce 1970. Ohradní zeď byla vystavěna současně s kostelem v první polovině šedesátých let 18. století a doplněna o schodiště, jenž ve spodní části zdobí dvě barokní sochy - vlevo sv. Anny, vpravo Panny Marie Karlovské a v horní části pak socha sv. Jana Nepomuckého, všechny z 2. poloviny 18. století. Do roku 1885 se v areálu kostela nacházel hřbitov, který byl přemístěn na jeho dnešní místo v ulici Horecké. Stavba zvonice (pravděpodobně autor Johann Georg Volkert), v literatuře datována k roku 1761, je situována na hraně kostelního návrší, jihozápadně od kostela, za ohradní zdí někdejšího hřbitova. Uvnitř je z původních tří zvonů umístěn ten největší, patrně z 15. stol. Kostnice Za kostelem stojí zděná osmiboká kostnice se stanovým krovem krytým šindelovou střechou. Původně sloužila k poslednímu uložení kostí z vykopaných hrobů, později jako skladiště. Severně od kostela se nachází pozdně barokní stavba fary (nejčastěji uváděn stejný autor J. G. Volkert), jako snad první zděný dům v městečku. V r. 1775 vzbouření sedláci z Hrubé Horky vytloukli v přízemí okna a proto se osadila mřížemi. Za kostelem nedaleko sakristie je umístěn tesaný pískovcový smírčí kříž.